Edvard Radzinskij: Koba

Edvard Radzinskij
Edvard Radzinskij

Hrací prostor: libovolný, bez jeviště, obvykle při stolové úpravě mezi diváky, i v exteriéru, optimální počet diváků: cca 50-120 (není podmínkou).

Délka představení: cca 55-65´ (bez přestávky).

Technické zabezpečení: zařízení pro reprodukci zvuku (vstup USB či CD), v optimálním případě i 2-3 regulovatelná světla. s obsluhou zvuku a světel (vhodné je regulovatelné osvětlení - 2-3 reflektory). Příprava cca. 1 hodinu před začátkem představení. Při představení protagonista kouří a nakládá s otevřeným ohněm pouze v míře nevyžadující speciální hasičský dozor.

Propagace: představení můžeme v předstihu propagovat jako událost na Facebooku i na těchto stránkách, lokalizovaný plakát s aktuálními údaji zajistíme v elektronické podobě.

Cena: od 5 500 Kč (včetně nákladů, autorských práv, dopravy a honoráře). 

Inscenaci je možno uvádět pouze v ČR.

Z recenzí a ohlasů:
   "V monologu prochází vypravěč různými fázemi Stalinova teroru a mizení nejbližších kamarádů, ale především různými stupni psychického napětí, bolesti, taktizování před zkoumavými ocelovými zraky vládce, který ho může v každém okamžiku poslat na smrt. A právě v těchto okamžicích se projevilo Gottwaldovo herecké mistrovství: před diváky se tu předestírá nejen tento hrůzně "přátelský" vztah bývalých spolubojovníků, ale i celá atmosféra stalinských permanentních čistek a vraždění."

(MF DNES, 28. 2. 2008)

   "V. T. Gottwald zvládl roli Fudziho do nejmenších nuancí člověčího osudu, začínajícího v Gruzii gangsterskými loupežemi (revoluce potřebuje peníze), euforií po vítězství dělníků a rolníků, pokračujícího pobytem v gulagu - a dovršeného ve strachu plodícím servilnost, vynucený obdiv."

                                          (Právo, 27. 5. 2008)

   "Gottwald prokázal Radzinského textu dobrou službu. Portrét muže, který svého někdejšího druha ve zbrani nekriticky miloval, aby později musel jektat hrůzou, kdy i na něj přijde řada, zprostředkoval Gottwald s osobním nasazením. ... V popisu pocitů ochromujícího strachu ve Stalinově fyzické blízkosti se dařilo jít až na makrodetail jediného zástupného osudu za milióny dalších Stalinových obětí."
(Divadelní noviny, 29. 4. 2008)

   "Na divadelní prkna přivedl Fudziho jako první na světě Vladimír T. Gottwald. Se sólovou hrou Gottwald nemá problém. Ovládá ji s přirozenou lehkostí. ... padesátiminutové divadlo uběhne rychleji, než by divák chtěl. ... Gottwalda může těšit odezva u publika, některým divákům vehnal slzy do očí - a o emoce jde v první řadě."
(Týden na severu, 18. 3. 2008)

   "Striktně civilní projev, zdánlivé váhání a nejistota, neokázalost, nervózní zapalování cigaret, přesně vyměřené, aby podpořilo dramatické momenty textu, vytvořily přesně tu intimní atmosféru, kterou performer pro monolog Edwarda Radzinskijho Koba potřeboval."
(Divadelní noviny, 13/2010)

Koba  (monodrama)

překlad a režie Jaromír Janeček

hraje Vladimír T. Gottwald

uvedeno ve světové premiéře 25. února 2008

Doposud realizováno 71 × (k 31. 12. 2017)

Ani v komunisty ovládaném Rusku se nepodařilo v umělcích zničit svobodného tvůrčího ducha, jenž se v 60. letech minulého století začal výrazně projevovat i v ruské dramatické tvorbě. Zejména zásluhou dvou dramatiků, kteří se oba právem zařadili do první kategorie světových dramatiků: Michaila Bulgakova a Edvarda Radzinského.

Edvard Radzinskij (*23. září 1936) je mistrem dramatických adaptací a filozofických interpretací historických látek. Přestože Rozhovory se Sókratem, Lunin aneb Jakubova smrt, Sto čtyři strany o lásce, Divadlo za časů Neróna a Seneky... slavily úspěchy po celém světě, v rodném Sovětském svazu pro zjevnou ideologickou kontroverznost své tvorby nesměl být za brežněvovských časů Radzinskij dokonce ani uváděn v literárněhistorických publikacích, ba i u nás pak podle svědectví Mojmíra Weimanna naráželo inscenování Radzinského dramat na odpor a cenzorské zákroky komunistů. V posledních desetiletích Radzinskij-dramatik poněkud ustoupil Radzinskému-historikovi a scenáristovi. Od devadesátých let jsou jeho stěžejním tématem dříve tabuizované stránky historie Ruska, světovými bestsellery se tak staly tituly o posledním caru Mikuláši II. či o Rasputinovi. Nejpřekládanějším a opakovaně vydávaným je ovšem obsáhlý životopis Stalina vycházející z Radzinského bádání v dosud tajných archivních materiálech, které Radzinskij zúročil i ve filmovém dokumentu Stalinovy záhady. Verze biografie, jenž získal ocenění jako nejlepší dokumentární film roku. Právě při práci na Stalinově životopisu ovšem Radzinskij také narazil na unikátní osud Sergeje Kavtaradzeho. Příběh jediného z druhů z dob gruzínských začátků, kterému se podařilo přežít Stalinovu krutovládu a nakonec i Stalina samotného, se stal podkladem pro monodrama Koba (monolog starého člověka).

Koba vyšel tiskem poprvé v nakladatelství Vagrius společně s dalšími dramatickými miniaturami v knize ...и сделалась кровь (1996), jako audioknihu načetl Kobu Sergej Jurskij (2004), zhruba v téže době tento text přivezl Vladimír T. Gottwald režiséru a překladateli Jaromíru Janečkovi. Tento tandem má také na svědomí první divadelní nastudování tohoto textu, a tak bylo monodrama Koba v překladu a režii Jaromíra Janečka s Vladimírem T. Gottwaldem v jediné roli uvedeno v Divadle Šumperk 25. února 2008 ve světové premiéře.
Od té doby už tato inscenace hostovala po celém Česku, v letech 2008-2010 byla uváděna v pražském Rock Café, od roku 2010 v Undergroundu, v červnu 2010 byl Koba vybrán za zahajovací představení festivalu SAMURÁJ v Dejvickém divadle.